Zemědělství na rozcestí

Vláda nejprve odebrala 2,5 miliardy Kč z národních dotací v celkové výši 5 miliard Kč, přestože bylo slíbeno, že se to nikdy nestane. Následně do dotačního balíčku vrátila pouze 550 milionů na welfare zvířat. Celkově tedy zemědělci a potravináři přišli o 2 miliardy Kč.

Ministr Jurečka v červnu 2022 slíbil podporu zaměstnanosti na venkově v podobě slev na sociálním pojištění ve výši 3 miliard Kč ročně s platností od roku 2023. Do dnešního dne však nebylo vyplaceno nic, což znamená ztrátu 6 miliard Kč za roky 2023 a 2024.

Ministr Nekula a premiér Fiala slíbili upravit redistributivní platbu v případě, že by měla negativní dopad na středně velké zemědělské podniky, k čemuž následně došlo, jak dokládá studie ÚZEI. Přesto se nic nezměnilo a střední produkční zemědělci, kteří produkují přes 80 % tuzemských potravin, přišli o další miliardy korun podpor. Jedná se o stejné zemědělce, kteří významným dílem přispívají do státního rozpočtu svými daněmi, podílí se na rozvoji venkova a jsou důležitými zaměstnavateli v regionech.

Před volbami bylo slíbeno, že se daň z nemovitosti nezvýší. Nakonec došlo ke zvýšení daně pro stavby a nově se zavedla daň z nemovitosti i pro zemědělskou půdu. Zemědělci akceptovali zvýšení daně ze staveb, ale ne ze zemědělské půdy. Půda je základní výrobní prostředek, bez které se neobejdou. Navíc zemědělci platí daň i v ceně pachtu i v případě, když půdu nevlastní. Tímto krokem tak přišli o další 2 miliardy Kč. Vláda zemědělce alibisticky odkázala na obce, které však daň nesnížily.

Daň z příjmu se zvýšila z 19 na 21 %, zvýšily se i odvody pro OSVČ. Navíc i změny v zákoníku práce zkomplikovaly zaměstnávání lidí formou dohod a zvýšily byrokratickou zátěž. Zaměstnávání lidí na venkově se stává čím dál náročnější.

Zemědělci jsou jednoznačně nejsledovanějšími podnikateli ze všech. V rámci povinností vázaných na dotace jsou pod drobnohledem úřadů a musí dokládat řadu ekonomických i provozních parametrů. Požadavky na zemědělce jsou často protichůdné. V řadě případů se také příčí ekonomické a provozní logice.

Řada českých požadavků na zemědělce jde daleko za požadavky EU, a to českým zemědělcům oproti ostatním v EU zvyšuje náklady a administrativní zátěž, aniž by jim to bylo odpovídajícím způsobem kompenzováno. Což přispívá ke ztrátě jejich konkurenceschopnosti na lokálním, evropském i světovém trhu.

Už druhým rokem trvá pokles cen zemědělských komodit, což znamená, že zemědělci jsou nuceni úrodu prodávat za podnákladové ceny. Aby pokryli provozní výdaje, musí čerpat ze svých rezerv. Podniky, které již nemají žádné rezervy upadají do ztrát a jsou snadným terčem investičních společností, které skupují zemědělské podniky ze spekulativních důvodů. Tento propad cen přináší českým farmářům ztrátu desítek miliard korun na tržbách.

Jedním z důvodů poklesu cen na komoditních burzách je zaplnění evropského trhu s obilím a olejninami, a to bezcelními dovozy z Ukrajiny a Ruska. Tyto země tradičně vyváží na jiné trhy, kam v důsledku válečného konfliktu na Ukrajině vývoz není možný, nebo je značně ztížen. Místo toho nyní dováží do Evropy, což narušuje rovnováhu na evropském trhu, snižuje ceny komodit a našim zemědělcům ztěžuje odbyt. Obilí a další komodity jsou pak zemědělci nuceni prodávat úrodu za hluboce podnákladové ceny. Tuto situaci ještě zhoršuje špatná letošní úroda.

EU může v případě krize využít krizovou rezervu, která je tvořena z rozpočtu EU. Zemědělci požadovali aktivaci krizové rezervy na zmírnění současné krize. Ministr Výborný o to požádal na jednání Rady ministrů zemědělství. Nicméně Evropská komise se k takovému kroku nerozhodla. Názor změnila až v reakci na jarní mrazy, kdy pro české ovocnáře uvolnila část této rezervy ve výši 15 milionů EUR tj. zhruba 378 milionů korun. Tuto pomoc mohou postižené státy doplnit ještě ve výši 200 % (cca 650 mil. Kč) z národních zdrojů. Ministerstvo zemědělství přispěje částkou 100 mil.Kč.

Evropská komise v reakci na energetickou krizi umožnila členským státům pomoci postiženým sektorům. Čeští zemědělci opakovaně požadovali, aby česká vláda poskytla pomoc zemědělcům postižením nízkými cenami zemědělských komodit ve výši 2 mld. Kč, tak jako jiné státy. Např. Polsko připravilo pro své zemědělce po přepočtu téměř 12 mld. Kč. Vláda ČR se však k takovému kroku v roce 2024 neodhodlala a využití krizového financování český zemědělec, oproti konkurentovi z Polska, mít nebude. Ministr zemědělství nakonec navýší 560 mil. Kč na podporu pojištění a podporu úvěrů. Toto ale postiženým zemědělcům pomůže jen velmi omezeně a skutečný problém to neřeší. Dočasný krizový rámec končí v prosinci letošního roku.

Česká vláda se v oblasti agrární politiky často řídí přísnějšími pravidly než jiná evropská státy, což se někdy nazývá „papežštější než papež.“ To byl i případ, kdy Evropská unie vydala nařízení, které umožňuje pouze dobrovolné vyčleňování půdy mimo produkci. Zatímco mnoho zemí se rozhodlo tuto povinnost nezavést, Česko původně požadovalo od farmářů, aby vyčlenili půdu na povinném základě, i když šlo o nižší procenta půdy než v jiných členských státech.

Po několika jednáních se zástupci Ministerstva zemědělství se vláda nakonec rozhodla nezavést povinnost vyčleňování půdy mimo produkci. To přineslo zemědělcům úlevu, avšak mnozí kritici tvrdí, že tento přístup by měl být standardem, nikoli výsledkem složitých vyjednávání. Tento krok zmírnil byrokratickou a produkční zátěž na farmáře, kteří se již potýkají s různými omezeními.

Zemědělci ztratili víru, že vláda stojí na jejich straně. Opakované sliby, které vláda neplní tu nedůvěru prohlubují. Ačkoli kritika může být nepříjemná, je nezbytná. Zemědělci potřebují skutečnou pomoc a jasnou strategii, aby mohli čelit mnoha často protichůdným výzvám. Vláda zemědělcům slíbila celkem cca. 10 mld. Kč ať už ve formě příspěvků či úlev na daních.