Vláda své sliby vůči zemědělcům i přes svá vyjádření neplní. Navíc se některé dobré úmysly v průběhu realizace změní k nepoznání a bohužel se tím i minou účinkem.
Podívejme se na sliby vlády ČR a Ministerstva zemědělství a míru jejich splnění.
Pan ministr Marian Jurečka v roce 2022 slíbil, že národní dotace budou zachovány ve výši 5 miliard korun ročně.
V roce 2023 vláda snížila národní dotace do zemědělství na 2,7 miliardy Kč. V roce 2024 pak na 2,5 miliardy Kč. Ministr zemědělství Marek Výborný pak do národních dotací přidal 550 milionů korun na welfare zvířat. Za dva roky už tedy zemědělci a potravináři přišli o 4,25 miliardy korun.
Pan ministr Marian Jurečka v roce 2022 slíbil, že od roku 2023 bude spuštěna podpora zaměstnanosti na venkově v podobě slev na sociálním pojištění ve výši 3 miliard korun ročně a s platností od roku 2023.
Přesto, že ze slibu ministra Jurečky existuje i videozáznam, podpora v podobě slev na sociálním pojištění, které by pomohly zemědělským podnikům zaměstnávajícím lidi na venkově nebyla spuštěna ani v roce 2023 a ani v roce 2024. Díky tomu zemědělci za dva roky přišli už přišli o 6 miliard Kč.
Bývalý ministr zemědělství Zdeněk Nekula a premiér Petr Fiala slíbili, že pokud redistributivní platba, nově nastavená od roku 2023, bude negativně ovlivňovat středně velké zemědělské podniky, dojde k její úpravě. Před tímto dopadem varoval Zemědělský svaz ČR a další nevládní zemědělské organizace.
Ministerstvo zemědělství si nechalo vypracovat studii od ÚZEI, která potvrdila, že redistributivní platba skutečně negativně dopadá na středně velké zemědělské podniky. Tyto podniky vyrábějí až 80 % českých potravin. Přesto vláda trvá na zachování redistributivní platby v její současné podobě a odmítá provést jakékoliv změny.
Před volbami současné vládní strany slibovaly, že se daň z nemovitostí nebude zvyšovat.
V České republice zemědělci hospodaří zejména na pronajaté půdě. V rámci pachtů vyplácejí vlastníkům zemědělské půdy 13–15 miliard korun ročně. To samo o sobě představuje značnou finanční zátěž pro zemědělce, což negativně ovlivňuje jejich konkurenceschopnost. Zvýšení nákladů v důsledku navýšení daně z nemovitosti tuto situaci dále zhoršuje.
I přesto, že vláda slíbila, že daň z nemovitostí zvyšovat nebude, došlo k jejímu zvýšení. Navíc byla zavedena daň z nemovitosti i na zemědělskou půdu.
Toto zvýšení daní přináší zemědělcům další finanční zátěž ve výši 1,9 miliardy korun ročně, které musejí platit navíc, ať už ve formě daně, nebo vyššího pachtovného vlastníkům půdy, na které hospodaří.
Před volbami současné vládní strany slibovaly, že budou konsolidovat státní rozpočet bez zvyšování daní.
Daň z příjmu se zvýšila z 19 na 21 %, zvýšily se i odvody pro OSVČ a došlo k navýšení sazby pro odvod nemocenského pojištění, a to konkrétně o 0,6 %.
Ministr zemědělství Marek Výborný opakovaně slíbil, že českým zemědělcům nebudou ukládána pravidla, která by se lišila od evropských standardů nebo podmínek uplatňovaných v jiných zemích EU.
Navzdory těmto slibům existuje mnoho příkladů, kde jsou česká pravidla pro zemědělce přísnější než v ostatních evropských zemích. Například pravidla na ochranu půdy před erozí v České republice platí pro 65 % orné půdy, zatímco v jiných evropských státech, jako je Rakousko, se obdobná pravidla vztahují pouze na 15 % půdy. Tato disproporce představuje výrazné znevýhodnění českých zemědělců ve srovnání s jejich evropskými kolegy.
Dalším příkladem je povinnost dělit půdní bloky na 10 nebo 30 hektarů, což je pravidlo, které se vztahuje pouze na české zemědělce a není vyžadováno v jiných evropských zemích.
Navíc se očekávalo, že nový systém AMS (Agricultural Monitoring System) sníží počet kontrol zaměřených na zemědělce. Místo toho se v roce 2023 počet kontrol zdvojnásobil a přinesl zemědělcům další administrativní zátěž, často spojenou s problémy v důsledku špatné funkčnosti systému.
Už druhým rokem trvá propad cen zemědělských komodit na komoditních burzách, což znamená, že zemědělci prodávají úrodu za podnákladové ceny. Jedním z důvodů poklesu cen je zaplnění evropského trhu s obilím a olejninami bezcelními dovozy ze zemí mimo EU (zejména Ukrajiny a Ruska). Tyto země v důsledku válečného konfliktu na Ukrajině nemohou vyvážet tam, kam vyvážely dříve, proto jejich zboží zaplavuje evropský trh a pokřivuje ceny. Obilí a další komodity se jim hromadí na skladech. Jsou pak nuceni prodávat úrodu za hluboce podnákladové ceny.
Vláda ústy ministra zemědělství Výborného slíbila se při jednání o bezcelních dovozech ze zemí mimo EU zastat českých zemědělců a prosadit jejich ochranu. Bohužel k žádnému omezení dovozů nedošlo, tyto země mohou i nadále dovážet bez cla na evropský trh, aniž by splňovaly přísná evropská pravidla, která musí dodržovat naši zemědělci. Neméně důležitá je skutečnost, že dodržování těchto pravidel naše farmáře stojí spoustu úsilí a nákladů, které zemědělci z uvedených zemí nemají a o to levněji mohou svou úrodu na evropském trhu prodávat.
Evropská unie má v rozpočtu krizovou rezervu, která slouží k řešení krizových situací v zemědělství, například při energetických krizích nebo propadu cen komodit. Tyto prostředky mají pomoci zemědělcům překonat náročné situace, které negativně ovlivňují jejich ekonomiku.
Ministr zemědělství Marek Výborný požádal o uvolnění této krizové rezervy na jednání Rady ministrů zemědělství. Evropská komise se však původně nerozhodla tyto prostředky uvolnit. Změna nastala až po jarních mrazech, které výrazně poškodily úrodu. Evropská komise následně pro české ovocnáře uvolnila 15 milionů EUR (cca 378 milionů Kč) z krizové rezervy.
Státy, které obdržely tuto pomoc, mohou částku zvýšit o 200 % prostřednictvím národních zdrojů, což by v případě ČR znamenalo až 650 milionů Kč. Ministerstvo zemědělství ČR navíc přispěje dalšími 100 miliony Kč, aby zmírnilo dopady této krize a podpořilo postižené zemědělce.
Evropská komise v reakci na energetickou krizi umožnila členským státům EU pomoci postiženým sektorům, včetně zemědělství, prostřednictvím dočasného krizového rámce. Čeští zemědělci opakovaně žádali vládu, aby poskytla podporu zemědělcům postiženým nízkými cenami zemědělských komodit ve výši 2 miliardy Kč, jak to učinily jiné státy. Tento krizový rámec má omezenou dobu platnosti a končí v prosinci tohoto roku.
Polsko se rozhodlo využít dočasného krizového rámce a připravilo balíček pomoci pro své zemědělce v hodnotě téměř 12 miliard Kč, zaměřený na hektarové platby pro plodiny zasažené krizí. Naopak, česká vláda se v roce 2024 k podobnému kroku neodhodlala, což znamená, že čeští zemědělci, na rozdíl od svých polských konkurentů, krizové financování neobdrží.
Ministr zemědělství Marek Výborný nakonec navýšil 560 milionů Kč na podporu pojištění a úvěrů. Tato částka však problém řeší jen velmi omezeně a neřeší skutečnou krizi, které zemědělci čelí kvůli nízkým cenám komodit.
Vratka spotřební daně z min. olejů v zemědělství je masivně využívána napříč státy EU.
Výnos této daně je primárně využíván pro opravy a další rozvoj silniční infrastruktury – v kontextu státního rozpočtu a určení daní samosprávám.
V roce 2023 vláda ČR sice zachovala princip zelené nafty, ale změnou zákona znemožnila zemědělcům žádat o vratku dle reálného prokázání spotřeby min. olejů, jako tomu bylo dříve a ponechává se jim jen možnost prokazování dle normativních hodnot.
Po jednáních vláda slíbily připravit změnu zákona o zálohovém vyplácení vratka spotřební daně z min. olejů.
Řada farem za poslední roky investovala nemalé finanční prostředky do technologického vybavení pro účely prokazování skutečné spotřeby PHM. Novým nastaveným pravidel u „zelené nafty“ vláda nejen nesplnila slib, ale také zapříčinila zmaření nemalých investic zemědělských podniků.
Kromě toho se interval pro výplatu vratky spotřební daně prodloužil na jeden rok, což opět prohlubovalo kritickou situaci ohledně cashflow v zemědělském sektoru v roce 2023.
Nicméně v současnosti vznikla novela zákona, která pokud bude schválena, umožní zálohovou výplatu vratky spotřební daně z min. olejů.
Ministr zemědělství Marek Výborný prohlásil, že si uvědomuje náročnou situaci, ve které se středně velké zemědělské podniky nacházejí, a proto v roce 2024 urychlil podzimní kolo podpor na investice s cílem zaměřit se právě na tento typ farem.
Podpora však od počátku působila nesystémově, protože měla podpořit podniky, které již čelí složitým provozním nákladům a problémům s cashflow, tím, že se jim nabídne další zadlužení prostřednictvím investičních úvěrů. Tento přístup byl od počátku kritizován, jelikož řešení problému zadlužováním podniky, které se potýkají s finančními obtížemi, nepřináší udržitelnou podporu.
Přestože původní záměr podpory byl zaměřen na středně velké podniky, finální verze investiční podpory umožnila žádat o podporu i jiným velikostním kategoriím, včetně mikropodniků. Tyto menší podniky z nového nastavení dotační politiky těžily nejvíce, i když program primárně nebyl pro ně zamýšlen.
Navzdory počátečním návrhům, které měly středním podnikům zajistit vyšší šanci na získání podpory, došlo po projednání na Ministerstvu zemědělství k úpravám kritérií, která zvýhodnila jiné velikostní kategorie. Nakonec byly střední podniky bodově méně zvýhodněny, což vedlo k tomu, že primárně určené prostředky neplnily původní cíl.
Zemědělský svaz České republiky
Hybernská 1613/38, Praha
IČO 26550521
Spisová značka: L 12310 vedená u Městského soudu v Praze