
6.1.2025

Zemědělství v České republice čelí zásadním otázkám o své budoucnosti. Téma, které se týká nás všech, neb napřímo ovlivňuje množství, kvalitu a dostupnost lokálních potravin v ČR. Chceme být soběstační? Jak moc a u jakých potravin? Je aktuální systém dotací nastaven spravedlivě a podporuje takové způsoby podnikání, jaké do budoucna chceme?
Odpovědi na tyto a další otázky hledali politici, nevládní organizace a přední ekonomové na kulatém stole „Budoucnost českého zemědělství“, který proběhl 26. listopadu 2024 v Obecním domě v Praze. Akce, pořádaná Zemědělským svazem ČR, spojila 180 účastníků z řad zemědělců, ekonomů, politiků i zástupců odborných organizací. Další tisíce lidí mohly diskusi sledovat online prostřednictvím streamu na TV Zemědělec.
Co české zemědělství trápí nejvíce?
Předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha na úvod otevřeně pojmenoval klíčové problémy: chybějící dlouhodobá strategie, nepřehledná dotační politika a ekonomicky neudržitelný model závislosti na dotacích. „Zemědělství potřebuje jasnou vizi, která bude reflektovat reálné potřeby českých zemědělců a naší země. Musíme podporovat produkci, nikoliv nečinnost,“ zdůraznil.
V následných diskusních panelech se účastníci věnovali třem hlavním tématům:
Klíčové názory z panelové diskuse
Marek Výborný, ministr zemědělství, zdůraznil, že absolutní soběstačnost není cílem: „Česko nikdy nebude na 100 % soběstačné, ani nemusí být. Chceme ale posilovat soběstačnost tam, kde to dává smysl – například v živočišné výrobě a klíčových komoditách.“
Margita Balaštíková, poslankyně, se naopak zaměřila na potřebu větší podpory potravinové soběstačnosti: „Potraviny jsou strategická surovina, a pokud chceme zajistit dlouhodobou stabilitu, musíme tuto prioritu vnímat mnohem vážněji. Za správnou míru soběstačnosti považuji úroveň kolem 85 % u klíčových komodit, obdobně, jako to nastavila i Evropská unie.“
Lukáš Kovanda, ekonom, upozornil na problémy současného dotačního modelu: „Pokud incentivy v zemědělství podporují neprodukci místo produkce, je to ekonomická zhůvěřilost. Musíme najít způsob, jak motivovat zemědělce k větší efektivitě.“
Martin Šebestyán pak doplnil, že zemědělství dnes často nahrazuje produkci potravin péčí o krajinu, což nemůže být hlavním cílem sektoru.
Shoda na reformách
I přes rozdílné pohledy na některé otázky se panelisté shodli na několika klíčových bodech:
„Zemědělství je strategickým sektorem, který ovlivňuje naši soběstačnost, ekonomiku i společenskou stabilitu. Pokud jej budeme brát vážně, zajistíme udržitelnou budoucnost pro další generace,“ shrnul Martin Pýcha, předseda Zemědělského svazu ČR.
Co bude dál?
Kulatý stůl byl prvním krokem k otevření zásadní debaty o budoucnosti českého zemědělství. Výstupy z diskuse se stanou podkladem pro další strategické kroky, které pomohou sektor stabilizovat a zvýšit jeho konkurenceschopnost.
Souběžně s touto aktivitou připravuje Ministerstvo zemědělství aktualizaci Strategie zemědělství 2015+. Nový dokument Strategie zemědělství 2030+, který má být předložen k diskuzi vládě začátkem roku 2025 podle nevládních organizací není strategickým dokumentem o směřování v agrárním sektoru, ale pouhou aktualizací dílčích aktivit, které často, jako doposud, působí protichůdně a nezřídka vedou ke zcela jiným důsledkům, než bylo primárně zamýšleno.
Zemědělský svaz proto vyzval Ministerstvo zemědělství, aby svolalo poradu s nevládními organizacemi, kde by si ministr Výborný mohl vyslechnout podložené námitky zemědělců.
📌 Více informací o aktuálním dění v českém zemědělství najdete na našich stránkách www.zemedelstvinarozcesti.cz.